Důvodem zvýšení sazeb je podle analytiků hlavně vývoj tuzemské ekonomiky. V prvním čtvrtletí totiž rostla inflace nad odhady ČNB a kurz koruny je slabší, než předpokládala ČNB v únorové prognóze. Navíc nejistoty ohledně vývoje v zahraničí, které byly hlavním argumentem pro dosavadní nezvyšování sazeb, byly mírně utlumeny odkladem brexitu.

„Hlavní příčinou dnešního rozhodnutí ČNB je pravděpodobně vyšší inflace v kombinaci s méně posilujícím kurzem koruny ve srovnání s očekáváním centrální banky. Naopak pro ponechání sazeb na současné úrovni spíše hovořil pokračující nejistý vývoj v zahraničí, zejména průmyslu,“ uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler.

ČNB podle něj nyní zvolí vyčkávací taktiku, dokud se výrazněji nezlepší signály přicházející ze zahraničí. „Samotná inflace by měla začít od května postupně zpomalovat a neměla by tak být argumentem pro další zvyšování sazeb,“ dodal.

ČNB zvýšila také lombardní sazbu, a to o 0,25 procentního bodu na tři procenta. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Diskontní sazbu, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry nebo neuhrazené daně, rada zvýšila o 0,25 procentního bodu na jedno procento.

„Trh není rozhodnutím centrální banky překvapen, neboť většinově čekal, že ČNB sazby zvýší. Většina analytiků oslavených agenturou Bloomberg měla za to, že dojde ke zvýšení základní sazby na úroveň právě dvou procent. Od zítřka tak bude rozpětí mezi základním úročením korunových aktiv a základním úročením aktiv eurových odpovídat dvěma procentním bodů. Vyšší toto rozpětí bylo naposledy začátkem února roku 2000, kdy dosahovalo 2,25 procentního bodu,“ říká hlavní ekonom Czech fund Lukáš Kovanda.

zdroj: Aktualně.cz